Z pohledu vedoucí střediska vnímám svou pracovní pozici jako klíčovou, v případě jakékoliv krize, která může na středisku vzniknout. Nejčastěji se setkávám s personální a provozní krizí, která vyžaduje rychlé, avšak uvážlivé jednání a racionální řešení. Některá řešení jsou však pro danou situaci nevyhnutelná a nejsou pro nikoho příjemná.
Vedoucí v těchto situacích mohou ztrácet schopnost jednat úplně, místo přemýšlení dopředu a přemýšlejí o tom, co se stalo. Ostatní se stávají iracionálními, upřednostňují křivdy a jednají bez přehledu a plánu. Někteří se tak intenzivně soustředí na řešení, že zapomínají informovat, delegovat a racionálně přemýšlet.
Vedoucí, kteří většinou dobře fungují ve vysoce stresových situacích, jsou obvykle sebevědomí jedinci s dobrým sebepoznáním a dobrým sebevědomím. Mají schopnost zůstat klidní a dokážou absorbovat kritiku a tlak okolí. Rozhodují a jednají na základě získaných zkušeností, vlastního přesvědčení a intuice.
Nejdůležitější je si v problematických – krizových situacích „zachovat chladnou hlavu“ a být pro tým nyní nejen vůdcem, ale i oporou a jistotou v daném okamžiku.
Často se krizové situace a traumatické události vyskytnou náhle a není je možno předvídat, nemůžeme se jim vyhnout. Běžnou reakcí na takovou událost je prvotní šok nebo fáze popření, kdy hlavou proletí např. věta „tohle snad není možné!“
Do popředí se dostane velmi silná myšlenka odpovědnosti za váš tým a co bude nyní nejlepší řešení s nejmenšími možnými nežádoucími následky.
Téměř každého napadnou otázky typu:
"Co jsem udělal špatně?"
"Bylo možné této situaci nějak předejít?"
Nejlepší způsob je však nepřemýšlet nad tím co mohlo být jinak, ale říct si, je to tady, pojďme to co nejlépe vyřešit! Není totiž čas se otáčet zpět, je čas jednat!
Tým pracovníků by neměl cítit, že si vedoucí neví rady. Vedoucí svému týmu vždy osvětlí danou situaci, vysvětlí jim možné způsoby řešení, vyslechne si názor kolegů a rozhodne se, kterou cestou půjde. V tento okamžik se vedoucí může stát "terčem" a čelí tak řadě nepříjemných reakcí od svých kolegů, vzájemné neporozumění, hněv, agrese, výčitky, nebo naopak zoufalství, či smutek. Každopádně, vždy je reakce ovlivněna emocemi a nyní se ukáže síla racionálního jednání vedoucího, který musí tuto náročnou situaci řešit racionálně a bez zbytečných emocí.
Je dobré mít v této situaci sebereflexi a věnovat pozornost i tomu, jak na vás vyvinutý tlak a samotná krizová situace působí a doléhají rozhodnutí, které bylo nezbytné v dané situaci udělat. Pokud nemáte dostatek zkušeností, může krizová situace ovlivnit váš „zdraví“ úsudek a schopnost racionálního jednání. Můžete začat o svých rozhodnutích a zvládnutí celé situace začít pochybovat. V těchto situacích je žádoucí buď řešit situaci s kolegou, nadřízeným, který vás podpoří, nebo jim celou situaci přenechat.
Krizovým stav, či situace má za následek pocit, že předchozí zkušenosti a schopnosti na zvládnutí takových situace nestačí.
Říct si o pomoc není považováno za nezvládnutí situace!
Co je ale na krizových situacích pozitivního? Posilují vzájemně nejen vedoucího, ale i celý tým.
Ať už se stane cokoli, vždy musí být někdo kdo vede, stanoví priority a zorganizuje tým tak, aby vše fungovalo, jak má.
Pamatujme "nikdy není jen jedna cesta a jedno řešení!"
Petra Hlůšková
vedoucí střediska Zlín
.
